Existuje pět klasických typů AI agentů: jednoduchý reflexní agent, reflexní agent s modelem, agent orientovaný na cíl, agent orientovaný na užitek a učící se agent. Zjednodušeně řečeno: řídí se pravidlem, sledují, co se děje, pracují k cíli, vybírají nejlepší z několika možností, nebo se zlepšují díky zpětné vazbě. Mnoho přehledů přidává ještě dva další, hierarchické agenty a multiagentní systémy, které popisují, jak spolu pracuje více agentů.
Tento průvodce vysvětluje každý typ na příkladu z běžného života a na příkladu z byznysu. Upozorňuje také na jednu praktickou věc: když AI agent udělá chybu v pracovní úloze, příčinou obvykle není slabé plánování. Jde o to, že agent pracuje se špatnými fakty. Při výběru agenta se proto nejdřív zeptejte, co vidí a co smí měnit. Jak je chytrý, je až druhořadé.
Co je AI agent?
AI agent je software, který posoudí situaci, rozhodne, co udělat, a pak to udělá. Chatbot odpoví na vaši otázku. Agent navíc může udělat další krok, například přečíst vaši e-mailovou schránku, aktualizovat tabulku nebo připravit koncept odpovědi.
Pět typů pochází z učebnice Stuarta Russella a Petera Norviga Artificial Intelligence: A Modern Approach, kterou používá většina univerzitních kurzů AI. Agenty třídí podle jediné otázky: jak se agent rozhoduje, co udělat dál? Stejný seznam používá i průvodce typy AI agentů od IBM.
Neexistuje jedna oficiální definice, a to nevadí. Pro čtenáře z byznysu je užitečný test jednoduchý: umí jen odpovídat, nebo umí i jednat?
5 klasických typů AI agentů
Projděte si pět typů od nejjednoduššího po nejsložitější. Nejde o žebříček. Jednoduchý návrh je často ten správný a učení lze přidat ke kterémukoli z ostatních čtyř.
Pět klasických typů popisuje, jakým způsobem se rozhoduje. Učení lze přidat k ostatním čtyřem; není to poslední příčka žebříku. U každého návrhu kontrolujte kvalitu kontextu.
YouTube · IBM Technology
5 Types of AI Agents: Autonomous Functions & Real-World Applications · 28. dubna 2025
Desetiminutový průvodce učebnicovými typy s nákresem ke každému z nich. Shrnutí v čase 8:23 je vystihuje pěti slovesy: reaguje (reacts), pamatuje si (remembers), míří k cíli (aims), hodnotí (evaluates), zlepšuje se (improves).
1. Jednoduchí reflexní agenti: řídí se pravidlem
Co dělá: „Když se stane tohle, udělej tamto.“ Dívá se jen na to, co má právě před sebou.
Příklad z běžného života: termostat zapne topení, když teplota klesne pod 19°C.
Příklad z byznysu: pravidlo v e-mailové schránce přeposílá každý e-mail se slovem „faktura“ na oddělení závazků.
Kde selhává: u všeho, s čím pravidlo nepočítalo. Newsletter, ve kterém padne slovo „faktura“, skončí také u finančního týmu. Pravidlo rozdíl nepozná a pokaždé udělá stejnou chybu.
Kdy ho použít: když je situace předvídatelná a chyba stojí málo.
2. Reflexní agenti s modelem: sledují, co se děje
Co dělá: pořád se řídí pravidly, ale pamatuje si, co už viděl. Díky tomu má obraz situace, kterému učebnice říkají „model“.
Příklad z běžného života: robotický vysavač si pamatuje, které místnosti už uklidil.
Příklad z byznysu: asistent zákaznické podpory vidí, že zákazník nahlásil stejnou chybu už minulý týden, a tak novou zprávu přidá k otevřenému tiketu, místo aby zakládal duplicitní.
Kde selhává: když je jeho obraz situace zastaralý. Starý záznam v CRM, rozhodnutí, které existuje jen ve vlákně ve Slacku, nebo tabulka z minulého měsíce ho dovedou k tomu, že bude sebejistě jednat podle špatných faktů.
Kdy ho použít: když správný krok závisí na historii, nejen na poslední zprávě.
Právě tento typ je pro firemní týmy nejdůležitější a proč, ukazuje příspěvek, který se začátkem listopadu 2026 hojně šířil na X. Gul Saeed Khattak, vedoucí datový inženýr na Univerzitě v Glasgow, popsal agenta, kterého někdo požádal o tržby za minulé čtvrtletí:
X · Gul Saeed Khattak (@Ldataengineer) · 3. listopadu 2026
"It answers in 3 seconds. Clean number. Nice chart. But it used the wrong 'revenue' column. Nobody notices."
Překlad: „Odpoví za 3 sekundy. Čisté číslo. Pěkný graf. Jenže použil špatný sloupec ‚revenue‘ (tržby). Nikdo si toho nevšimne.“
Agent v tomto příběhu neuvažoval špatně. Uvažoval dobře, jen nad špatným sloupcem. S touto diagnózou souhlasíme. Upozorňujeme, že příspěvek dál propaguje konkrétní datový nástroj, který jsme netestovali. Ponaučení pro byznys je jednodušší než jakýkoli nástroj: než odpovědi agenta uvěříte, ověřte si, z jakého zdroje vycházel.
3. Agenti orientovaní na cíl: pracují k cíli
Co dělá: zadáte mu cíl a on naplánuje kroky. Místo otázky „které pravidlo platí?“ si klade otázku „co mě přiblíží k cíli?“.
Příklad z běžného života: navigace naplánuje trasu a přepočítá ji, když minete odbočku.
Příklad z byznysu: „Připrav prezentaci pro představenstvo na čtvrtek.“ Agent stáhne nejnovější čísla, převezme rozvržení slajdů z minulého čtvrtletí a sepíše otevřené otázky.
Kde selhává: kontroluje jen to, zda je cíl splněn. Pokud fungují dva plány, nemá důvod dát přednost levnějšímu nebo bezpečnějšímu.
Kdy ho použít: když víte, jaký výsledek chcete, ale kroky se pokaždé liší.
4. Agenti orientovaní na užitek: vyberou nejlepší možnost
Co dělá: porovná několik dobrých možností a ohodnotí je podle toho, na čem vám záleží.
Příklad z běžného života: vyhledávač letenek, který vyvažuje cenu, dobu cesty a počet přestupů.
Příklad z byznysu: reklamní asistent navrhne přesunout rozpočet mezi kampaněmi a zváží přitom náklady na jeden prodej, zbývající rozpočet a množství dat, které má každá kampaň k dispozici.
Kde selhává: hodnocení je jen tak dobré, jak dobré jsou vaše priority. Pokud nikdo nerozhodl, zda je důležitější rychlost, nebo náklady, agent to rozhodnout nedokáže.
Kdy ho použít: když existují skutečné kompromisy a víc než jedna přijatelná odpověď.
5. Učící se agenti: zlepšují se díky zpětné vazbě
Co dělá: sleduje, jak dopadly jeho dřívější kroky, a přizpůsobí se. Může fungovat nad kterýmkoli ze čtyř výše uvedených typů.
Příklad z běžného života: doporučení v hudební aplikaci se mění podle toho, které skladby přeskakujete nebo si pouštíte znovu.
Příklad z byznysu: asistent pro hodnocení leadů je řadí lépe poté, co obchodní tým označí, které z nich se proměnily ve skutečné obchody.
Kde selhává: naučí se to, co ho naučí zpětná vazba. Útržkovitá nebo nekonzistentní zpětná vazba z něj udělá agenta, který se sebejistě mýlí. Učení navíc vyžaduje nejvíc dat a nejvíc času.
Kdy ho použít: když se práce často opakuje a někdo kontroluje, co se agent učí.
Typy 6 a 7: hierarchičtí agenti a multiagentní systémy
Tyto dva typy popisují, jak je uspořádáno více agentů, ne jak se rozhoduje jeden agent.
- Hierarchičtí agenti: „manažerský“ agent rozdělí velký úkol na části a každou předá jinému agentovi.
- Multiagentní systémy: několik agentů pracuje na stejném problému současně a práci sdílí nebo si ji rozdělí.
Příklad z byznysu: při uvedení produktu na trh jeden agent zkoumá konkurenci, druhý píše koncept e-mailu k uvedení a třetí kontroluje landing page.
Znamená víc agentů lepší výsledky? Záleží na úkolu. V červnu 2025 Anthropic uvedl, že tým agentů porazil jednoho agenta ve vlastních výzkumných testech firmy, ale spotřeboval zhruba 15krát víc tokenů (jednotek, ve kterých se účtuje využití AI) než běžný chat. Anthropic také uvedl, že úlohy, kde každý agent potřebuje stejný kontext, se pro tento přístup příliš nehodí (Anthropic). Výzkumná studie z října 2026, která zatím neprošla recenzním řízením, zjistila, že agenti, kteří si předávali práci, si navzájem neověřovali fakta, pokud je k tomu proces nenutil (arXiv).
Ponaučení tedy nezní „víc agentů je lepší“. Platí stejné pravidlo jako u lidí: každé předání práce potřebuje jasné vstupy, jasný výstup a někoho, kdo výsledek zkontroluje.
Kam zapadají dnešní AI agenti
Pět typů vzniklo dřív, než existovaly nástroje jako ChatGPT a Claude. Moderní AI agent kombinuje několik z nich. Řídí se vašimi pokyny (pravidla), čte vaše dokumenty a dřívější zprávy (sledování situace), plánuje kroky k tomu, o co jste požádali (cíl), zvažuje možnosti, když ho požádáte o výběr (nejlepší možnost), a může se zlepšovat, když uložíte opravy (zpětná vazba).
Když tedy dodavatel tvrdí, že jeho produkt je „agent orientovaný na cíl“, moc vám to neřekne. Položte si místo toho tři jednoduché otázky:
- Co může číst?
- Co může měnit?
- Kdy se zastaví a zeptá se člověka?
Časté omyly při uvažování o typech agentů
„Pozdější typy jsou vždycky lepší.“ Ne. Jednoduché pravidlo je levnější, rychlejší a snáz se kontroluje. Použijte nejjednodušší typ, který úkol zvládne.
„Učící se agent se automaticky učí ze všeho.“ Ve většině firemních nástrojů se zlepší jen tehdy, když někdo opravu uloží, například jako aktualizovaný pokyn. Pokud ji nikdo neuloží, další spuštění začne od nuly.
„Víc agentů znamená víc schopností.“ Víc agentů znamená víc předávání. Drobné chyby se navíc sčítají: pokud je každý krok správně v 95% případů, desetikrokový proces je správně jen zhruba v 60% případů.
„Typ mi řekne, co agent zvládne v mé firmě.“ Typ říká, jak se agent rozhoduje. Co zvládne, závisí na tom, k čemu má přístup a co smí měnit.
Jednodušší přístup pro firemní týmy: třiďte agenty podle práce, kterou dělají
Učebnicové typy popisují, jak agent přemýšlí. Vedoucího obchodu nebo provozního manažera obvykle víc zajímá, jakou práci agent odvede. Mnoho týmů proto považuje za jednodušší seskupovat agenty podle role. Je to praktický způsob uvažování, ne oficiální seznam.
| Role | Co dělá | Co dostanete | O čem stále rozhoduje člověk |
|---|---|---|---|
| Hlídač | Sleduje zdroj a upozorňuje na to podstatné | Denní upozornění nebo shrnutí | Která upozornění vyžadují akci |
| Rešeršista | Shromažďuje a porovnává informace | Podklad nebo užší výběr | Zda jsou zdroje kvalitní a co dál |
| Tvůrce | Z podkladů vytvoří koncept | E-mail, report, prezentaci nebo stránku | Upraví, pak odešle nebo zveřejní |
| Operátor | Provádí změny ve vašich nástrojích | Aktualizované záznamy, naplánovaný příspěvek | Uděluje přístup a schvaluje změny |
| Koordinátor | Řídí vícekrokový úkol napříč nástroji | Hotový balíček předaný ke kontrole | Odpovídá za výsledek |
Lidé už agentům předávají celé úkoly. Greg Isenberg, CEO studia Late Checkout, které zakládá a buduje firmy, popsal na X svůj týden:
X · Greg Isenberg (@gregisenberg) · 3. listopadu 2026
"my team is 50+ people in 12 countries, but i talk to my agents more than my human teammates"
Překlad: „můj tým má přes 50 lidí ve 12 zemích, ale se svými agenty mluvím víc než s lidskými kolegy“
Ve stejném příspěvku uvádí krok, ve kterém agent zpochybní jeho nápad dřív, než se cokoli začne stavět. To je dobrý zvyk pro každou roli v tabulce: nechte agenta, aby se před začátkem zeptal na cíl. Náš pohled je méně dramatický než jeho podání. Hodně mluvit s agenty je v pořádku, pokud lidé dál rozhodují o tom, co se odešle, změní nebo schválí.
Příklad: jeden obchodní follow-up krok za krokem
Takto se jednotlivé typy projeví v jednom běžném úkolu. Jde o příklad toho, jak do sebe kroky v Okou zapadají, ne o příběh zákazníka.
Zadání. Po hovoru o prodloužení smlouvy napíše account manager: „Projdi historii tohoto zákazníka, připrav podklad pro můj tým a napiš koncept navazujícího e-mailu.“
1. Nejdřív ověřit fakta (sledování situace). Agent si přečte e-mailové vlákno, poznámky z hovoru, záznam v CRM a aktuální zprávy o zákazníkovi. V CRM stojí „prodloužení, standardní podmínky“. Jenže z e-mailu z minulého týdne vyplývá, že vedoucí financí na straně zákazníka chce čtvrtletní fakturaci. Agent vychází z novějšího e-mailu a nesoulad označí jako otevřenou otázku.
2. Naplánovat práci (cíl). Shromáždí to, co potřebuje podklad i e-mail: co se na hovoru slíbilo, co je stále otevřené a na jakém dalším kroku se zákazník domluvil.
3. Řídit se preferencí týmu (nejlepší možnost). Account manager už dříve řekl: „E-maily zákazníkům držte pod 150 slov a začínejte dalším krokem.“ Tím je rozhodnuto mezi stručností a podrobností.
4. Koncept, ne odeslání. Tým povolil Okou psát koncepty v Gmailu, ale ne je odesílat (Co je Okou?). Pokud agent potřebuje přístup, který nemá, člověk ho schválí a zvolí, jak dlouho bude platit.
5. Správný formát pro každého čtenáře. Interní tým dostane podklad jako dokument, který může komentovat. Zákazník dostane krátký e-mail, ze kterého je další krok hned jasný.
6. Kontroluje člověk. Account manager opraví jednu větu o fakturaci, zkontroluje příjemce a stiskne Send.
E-mail připravený v Okou (ukázková data z jiného úkolu). Všimněte si štítku Draft a tlačítka Send: nic neodejde, dokud člověk nestiskne Send. Kliknutím na obrázek ho zobrazíte v plné velikosti.
7. Uložit, aby to tým mohl znovu použít (zpětná vazba). Oprava pomůže příště jen tehdy, když se uloží. Account manager požádá Okou, aby postup uložil jako workflow: které zdroje kontrolovat, jak vypadá podklad a pravidlo, že e-maily zůstávají jako koncepty. Kolega ho pak může spustit pro jiného zákazníka se svými vlastními e-mailovými a CRM účty, ne s účty autora (Okou pro týmy). Pokud tým chce, aby workflow běžel před každým hovorem o prodloužení, může přidat automatizaci s plánem nebo spouštěčem.
Většina článků o typech agentů se soustředí na krok 2, tedy na plánování. V tomto příkladu výsledku dodaly užitečnost krok 1 (novější e-mail), krok 4 (koncept, ne odeslání), krok 5 (správný formát) a krok 7 (uložení opravy).
Jak vybrat správný typ AI agenta
Odpovězte si na tyto otázky o úkolu:
- Dokážete pravidlo napsat jednou větou? Pak může stačit jednoduché pravidlo.
- Závisí správná odpověď na historii? Pak agent potřebuje přístup ke správným zdrojům a měli byste ověřit, co udělá, když si dva zdroje odporují.
- Znáte výsledek, ale ne kroky? To je práce pro agenta orientovaného na cíl: rešerše, reporty, první koncepty.
- Jsou ve hře kompromisy? Nejdřív si ujasněte priority a pak nechte agenta, aby je uplatňoval.
- Bude se úkol opakovat? Naplánujte, jak se budou ukládat opravy, aby bylo další spuštění lepší.
- Co nejvíc smí změnit, aniž by se zeptal? Začněte s přístupem jen pro čtení a s koncepty. Přístup rozšiřujte postupně, a kde to jde, s časovým omezením.
Když Okou potřebuje oprávnění, které nemá, člověk přesně vidí, o co se žádá, a zvolí, na jak dlouho ho povolí.
Kde do toho zapadá Okou
Okou je AI kolega pro firemní týmy. Typ agenta nevybíráte. Popíšete úkol, ukážete na relevantní soubory a nástroje a Okou shromáždí kontext, odvede práci v cloudu a vrátí vám něco, co můžete zkontrolovat.
Tři věci z tohoto průvodce určují, jak Okou funguje:
- Nejdřív správná fakta. Okou čte e-maily, dokumenty a záznamy, které úkol potřebuje, a měnící se fakta ověřuje u zdroje. Opravy, které uděláte v chatu, v tomto chatu platí i dál. Chcete-li využít kontext z jiného chatu, nasměrujte na něj Okou (Chat).
- Správný formát. Krátká zpráva pro aktualizaci, dokument pro podrobnosti, které je potřeba zkontrolovat, webová stránka nebo slajdy, když skupina potřebuje společně projít doporučení.
- Opakované použití s limity. Uložený workflow umožní kolegům použít stejný postup s vlastními účty a oprávněními. Sdílením workflow se nesdílí ničí e-mailová schránka ani soukromé chaty.
Další příklady najdete v článcích 20 případů použití AI agentů se skutečnými prompty a výstupy, Správa kontextu AI agentů v týmech a Jak se Okou ptá, než začne jednat.
Často kladené otázky
Jakých je 5 typů AI agentů?
Jednoduchí reflexní agenti se řídí pevnými pravidly. Reflexní agenti s modelem navíc sledují situaci. Agenti orientovaní na cíl plánují kroky k cíli. Agenti orientovaní na užitek vybírají nejlepší z několika možností. Učící se agenti se zlepšují díky zpětné vazbě. Seznam pochází z učebnice AI od Russella a Norviga a používá ho většina kurzů.
Co je jednoduchý reflexní agent v AI?
Jedná jen na základě toho, co právě vidí, podle pravidel typu „když tohle, tak tamto“. Nemá paměť a nic neplánuje. Příkladem je termostat. Ve firmách takto fungují filtry e-mailové schránky a základní pravidla pro směrování: jsou spolehlivé, když je situace předvídatelná, a snadno se nechají zmást, když není.
Jaký je rozdíl mezi agentem orientovaným na cíl a agentem orientovaným na užitek?
Agentovi orientovanému na cíl stačí jakýkoli plán, který vede k cíli. Agent orientovaný na užitek porovná možnosti a vybere tu nejlepší. Agent orientovaný na cíl zarezervuje nějaký let do Chicaga. Agent orientovaný na užitek zarezervuje ten, který nejlépe vyvažuje cenu, čas a přestupy podle toho, co jste označili za důležité.
Jsou multiagentní systémy typem AI agenta?
Přesněji je lze popsat jako způsob, jak agenty organizovat. Několik agentů si úkol rozdělí nebo na něm pracuje společně a každý z nich přitom může být kterýmkoli z pěti klasických typů. Víc agentů navíc znamená víc předávání a právě při předávání se nejčastěji vynechávají kontroly.
Existuje oficiální seznam typů AI agentů pro byznys?
Ne. Pět klasických typů se běžně vyučuje, ale firemní členění se liší. Někdo třídí agenty podle oddělení, někdo podle míry samostatnosti a někdo podle role, jako jsou role hlídače, rešeršisty, tvůrce, operátora a koordinátora v tomto průvodci. Jakékoli členění berte jako plánovací nástroj, ne jako standard.
S jakým typem AI agenta by měla začít malá firma?
Začněte úkolem, který se opakuje, má jasný výsledek a dá se bezpečně zkontrolovat dřív, než cokoli odejde, například týdenním reportem, rešerší nebo koncepty navazujících e-mailů. Dejte agentovi přístup ke čtení toho, co potřebuje, odesílání a změny záznamů nechte na člověku a širší přístup mu dejte, až když se prokáže jako spolehlivý.
